Ze světa

03.07.2015

Mučenka (maracuja, Granadilla…)

DSC_0765[1]

Největší plod je edulis f. flavicarpa, která je výrazně nakyslá, fialová často prodávaná pod označením maracuya je edulis f. flavicarla a oranžová je pak P. ligularis, která je z nich nejsladší.

Toto ovoce, jakmile jej vyzkoušíte je téměř jisté, že si jej zamilujete, ale některé druhy dokáží být velmi kyselé a pak je používejte jako přísadu do nápojů, jogurtů atp. Komerčně se v našich podmínkách setkáte pravděpodobně pouze se třemi druhy: edulis (jedlá) forma edulis, která je asi nejlepší ve své chuti pro svou sladkokyselou navinulou chuť, druhou více kyselou je stejný druh, ale varianta flavicarpa, která je výrazně větších a žlutých plodů na rozdíl od předchozí, která je temně fialová. Posledním možnou volbou je ligularis, která je ve zralosti oranžová a z těchto tří je nejsladší. V zahraničí (Evropa) se ještě někdy vyskytuje druh molissima, banánová mučenka s protáhlými žlutými, či lehce zelenavými plody sladké chuti (ta pochází původem z vyšších poloh jihoamerických And)

central 1130

Passiflora quadrangularis v NIcaragui na tržišti

Jedlých mučenek je však mnohem více, ale jsou komerčně pěstovány lokálně. Dvě z nich jsem ještě zde přinesl na obrázcích: Quadrangularis s největšími plody, kdy i perikarp je jedlý a velmi málo pěstovaná Passiflora seemannii. V domácích podmínkách se nám podařilo dopěstovat plody červeně kvetoucí P. Vitifolia, jejíž plody jsou i ve zralosti více zelené než žluté a jsou výrazně kyselé a například v Ekvádoru se můžete setkat s pěstování P. maliformis. Celkem lze za komerčně zajímavé, jedlé mučenky označit cca do 30 druhů z více než tří set dosud popsaných.

Plody mučenky jsou velmi dobře transportovatelné díky svému pevnému až skořápkovitému vnějšímu obalu této bobule. Vybírejte pokud možno dobře vybarvené plody, neboť nezralé budou vždy dosti nakyslé. plody vydrží několik dní, opticky se mohou smrskávat (toto činí i na rostlině, pokud chybí vláha), nicméně nemá toto zásadní vliv na kvalitu a chuť plodu, pouze bude o trochu méně šťávy. Plody uvnitř obsahují vždy větší množství semen, která jsou obalena šťavnatou dužninou (viz obrázek s rozkrojenými plody).

central 488

Passiflora seemannii pěstovaná na zahradě v Belize. nezralý plod a květ, který u téměř všech druhů kvete jen jeden den (některé druhy kvetou jen jednu noc, neboť jsou opylovány nočními motýly nebo netopýry).

Ovoce obsahuje velké množství vlákniny, vitamínů A, C a ze skupiny B a také železo, fosfor či měď. Významný je jeho vliv na zdraví díky množství anti-oxidantů a obsahu výše zmíněných látek po stránce protirakovinného vlivu, zažívání a obecnou odolnost organismu. Využitelné jsou i další části rostliny. Ze semínek se lisuje kvalitní olej používaný v kosmetice, nebo v gastronomii a listy některých druhů se suší a používají jako léčivé byliny.

central 1058

Plod na rostlině, P. quadrangularis, v zahradě na ostrově Ometepe v Nicaragui

V kuchyni kromě přímé konzumace doporučuji do domácích limonád, zmrzlin či dezertů. skvělé jsou marmelády a samozřejmě džusy či sirupy. Můj táta miluje ochucovat jogurt marmeládou nebo čerstvými plody.

Bohužel jako mnohá jiná tropická ovoce jsou v našich podmínkách trochu dražší, proto využijte možnosti užít si dosytosti tohoto ovoce zejména v Jižní či Střední Americe, kde cena plodů může být v řádechněkolika korun za kus (nejlevněji se mi podařilo před mnoha lety nakoupit asi za cca dvě koruny kus ve Venezuele).

DSC_0456[1]

Tyto marmelády ze Sri Lanky, ručně vyráběné budou co nevidět v Moje Kredenc na Bělohorské.

A malá upoutávka na úžasnou marmeládu z tohoto ovoce, která by měla být ke koupi během několika málo dní či dvou tří týdnů v prodejně Moje Kredenc na Bělohorské ulici (viz obrázek)

07.03.2015

Nákupčí čaje, ten lehký život nemá…

DSC_0493[1]

vyrovnané vzorky pro příští aukci

IMG_0956Ano, obchoduji s čajem a jsou to necelé dva týdny, kdy jsem navštívil svého partnera v Colombu, s kterým spolupracujeme a pod značnou Vintage Teas distribuujeme čaje do asi dvaceti zemí Evropy. Je fascinující, ale vidět ten rozdíl a péči, kterou můj partner patřící mezi velmi významné exportéry věnuje nákupu s důrazem na kvalitu dodávaného produktu.

Už jenom to, že zaměstnává v oddělení nákupu deset pracovníků, kteří se podílejí na výběru vhodných čajů k nákupu a pak jejich vlastnímu vydražení dle potřeb pro své výrobky nebo dle objednávek svých zákazníků.

DSC_0494[1]

jsme připraveni k testování

DSC_0497[1]

Vzorkovací krabičky

Co vlastně takovému nákupu předchází? Téměř veškerý obchod s čajem na Sri Lance prochází aukční síní. (Výjimkou jsou pouze nákupy speciálních čajů napřímo nebo menší objemy, ale i tak podléhají schválení a registraci u Srilankan Tea Board a aukce a zjednodušeně musí být obchodovány za přiměřeně vyšší cenu než je obvyklé na aukci) Jednak každý týden v úterý a středu probíhají aukce v celkem třech aukčních síních. V každé je dražen jiný typ čajů podle původu a klasifikace. Čaje draží vždy příslušný čajový broker, kterých je na ostrově něco přes deset. K aukci je vydaný katalog po jednotlivých čajích a brokerech a tempo na aukci je strhující, ono vzhledem k objemu tomu ani jinak být nemůže. Celkem je draženo okolo 12.000 položek každý týden. Ano je to skutečně takové číslo a tak většinou jeden muž od brokera aukci řídí a vyvolává a druzí jeden až dva pomáhají, aby nedošlo k chybám a udrželo se tempo.

DSC_0202[1]

ilustrace různé kvality čaje přímo ve výrobě, Pedro factory

DSC_0501[1]

kolik najdete rozdílů?

 A co vlastně takové dražbě ze strany obchodníka předchází? Každé pondělí obdrží největší obchodníci okolo 12.000 vzorků, každý jednotlivě balený s označením pro identifikaci a kompletní katalog pro následující týden. Ano je to takové množství a věřte, že laik mnohé čaje není schopen ani rozlišit. Například ve Vintage Teas se na vlastní analýze podílejí kromě výše zmíněných deseti pracovníků, kteří se starají o účast na aukci a vlastní ochutnávání a posuzování vzorků také partneři společnosti, kteří se obvykle sejdou v pondělí s nákupčími. Stanoví se jednak strategie na zítřejší aukci, co a za jakých podmínek by mělo být nakoupeno, ale také priority pro výběr pro aukci na následující týden vzhledem k obdrženým vzorkům a objednávkám a potřebaám od zákazníků a výroby. Každý vzorek dle potřeb je posouzen po stránce vzhledu, vůně, barvy nálevu a chuti. Což znamená cca 40 vzorků za hodinu na každého, včetně udělání poznámek pro následný možný nýkup. Samozřejmě, že část je možné pominout, neboť na některé čaje nemáte aktuální objednávku, nebo nepotřebujete doplnit skladové zásoby, ale i tak zbývá ještě enormní množství projít a porovnat i s uskladněnými referenčními vzorky (prakticky každý čaj, který pravidelně či alespoň jedenkrát byl nakoupen je ve firmě uložen jako referenční vzorek pro příští nákupy a má svůj kód). Takový proces je nutný pro udržení standardu kvality i vzhledem k někdy míchaným směsím čajů. Trochu tento postup připomíná práci blendera u míchání whisky.

Podle toho jsou pak vybrány šarže čajů, které jdou do aukce a během aukce jsou nakupovány podle dohodnuté strategie a znalosti chování trhu a dalších obchodníků. Většina obchodníků nepůsobí na celém spektru trhu, ale často se specializují pouze na určitý region a pak se pohybují jen v rámci některých nabízených typů a charakteristik čajů. Stejně tak nákup je ovlivňován i vývojem a náladami na trhu (například v současné době jsou pod tlakem směnných kurzů nákupy z Ruska nebo Ukrajiny. Z jiných politických důvodů pak Sýrie nebo Libye atp.). Je zajímavé, že na rozdíl od sommelierů neexistují žádné školy a prakticky ani žádné certifikované kurzy. Vše je předávaná zkušenost v rámci firem. Jinak vydražené čaje dostane obchodník ještě větší vzorek k porovnání s původním a má týden na uhrazení vydraženého čaje. Pokud včas neuhradí cenu, je mu pozastavena možnost dražit čaje na aukci.

DSC_0492[1]Toto se opakuje padesátkrát v roce. Jen pro zajímavost ceny cejlonských čajů jsou výrazně nad průměrnou cenou, která je realizována na aukcích v Indii, Keni nebo Malawi, což je významně ovlivněno kvalitou čaje, který je výhradně sbírán ručně i vlastním systémem řízení kvality a jednotlivými stupni v řetězci od plantáží, zpracovatelů, brokerů až po obchodníky. Jen pro vlastní představu se na tomto krásném ostrově, který je čtvrtým největším producentem čaje na světě a jehož historie pěstování sahá do šedesátých let devatenáctého století, nachází více než dvě stovky zpracovatelských závodů, kterým zde říkají tea factory, ale jen několik zpracovává zelený čaj. A jaký je tradiční čaj v tomto kraji? Silný černý čaj s mlékem, místními často připravovaný z čajového prachu vařený podobným způsobem jako turecká káva. Bez mléka pro nás prakticky nepitelný pro svou sílu. A s cukrem.

A v některém z příštích příspěvků se ještě jedenkrát vrátím ke klasifikaci čajů v rámci bývalých britských kolonií.

05.03.2015

Bohužel návštěva tohoto tropického ostrova byla příliš krátká a naplněna zejména prací, že nezbylo mnoho času na pátrání po jedinečnostech a zůstalo pouze u návštěvy dvou tržišť a ač téměř každý mluví anglicky, nebylo ani mnoho času smlouvat ceny a zjišťovat detaily. A tak DSC_0458[1]nezbývá než pouze nabídnout kusé postřehy. Jedním z nich, jako vlastně všude, je nevzhledné mango je stokrát lepší než ta, která jsou prodávána u nás, včetně těch letecky importovaných. U manga se mi poprvé podařilo ochutnat nekorunovaného krále v podobě odrůdy Alphonso. Jeho oranžová dužnina má skutečně nepopsatelnou chuť, ale po jeho ochutnání budete určitě chtít opět a více. Nemá žádnou stopu terpentýnu, která je častá u méně ceněných odrůd, která jsou někdy z důvodu ceny i dováženy k nám. Nicméně v porovnání s dováženými mangy si u nás dejte zejména pozor, abyste nekupovali nezralé plody a stejně tak se vyhněte plodům, které mají hnědavý nádech pod slupkou, vždy budou nevhodně dozrávány resp. DSC_0461[1]sklizeny předčasně. Ale při troše štěstí máte šanci narazit na slušné mango i v supermarketech, ale jedná se čistě o náhodu a osobně, pokud nemáte velkou zkušenost s ovocem, takovým nákupům se vyhněte, i když může být lákavá. U letecky dovážených plodů je větší šance na dobré plody, bohužel cena je adekvátní nákladnému způsobu dopravy. Další ovoce, které stojí za ochutnání a určitě jej u nás nezaznamenáte je anona squamosa (u nás možné zejména v pozdním podzimu a lednu koupit příbuznou anonu cherimoiu, která má trochu jinou chuť a není tak voňavá). Někomu možná budou vadit velká semena, ale ta vůně a ač sladká, ale svěží chuť je něco co nesmíte minout. Troufám si tvrdit, že pestrostí chuti je z dnešní ochutnávky překoná pouze DSC_0504[1]mangostan, který bych si troufl nazvat králem tropického ovoce a to poznáte také i na ceně, i zde mimo sezónu se jedná o velmi drahé ovoce a to ještě nepočítám, že po odečtení váhy slupky a velkých semen vám zbyde asi tak třetina váhy. Lze koupit i u nás, v zásadě až na velmi staré plody stále v chutném stavu (snažte se kupovat plody se zelenou stopkou). Jinak nemusíte řezat, stačí odtrhnout stopku a plod opatrně tlakem ze stran prasknutím se otevře. Rambutan je v porovnatelné kvalitě s našimi, které se u nás prodávají (včetně podobných chuťově litchi či longan). Papaja je úplně někde jinde než, to co koupíte u nás a myslím, že se v našich podmínkách nevyplatí toto ovoce kupovat, neboť musí být pěkně zralé, aby mělo svou přirozenou, ač méně výraznou chuť. Zde často používáno s limetkou jako fresh džus. Guajava je zde běžně dostupná, jednak v podobě méně zralé, které někteří dávají přednost jako u nás tvrdým broskvím, ale já mám rád až tu velmi dobře vyzrálou, jednak může být červená nebo bílá, pak je voňavá a sladká s výraznější chutí a zejména šťavnatá. Pokud nejste milovníci méně zralých plodů, u nás rozhodně nekupujte. Banány jsou všudypřítomné v různých velikostech i barvách. Pokud někdo říká, o kolik jsou plně uzrálé sladší, pak si troufám tvrdit, že se jedná skoro až o placebo efekt. DSC_0486[1]Pokud jsou u nás dobře dozrálé (zejména ty trochu tečkované) mají téměř identickou chuť. Něco jiného pokud kupujete zelené atp., kdy byly nedbale dozrány nebo špatně sklizeny (doporučuji použít jablko a doma nechat dozrát lépe, ethylen pomůže k přeměně látek na cukr a budou plody mnohem lepší). Naleznete dva druhy mučenek jednak navinule sladké druhu ligularis (jsou do oranžova) a kyselejší Edulis forma flavicarpa, které jsou žlutozelené. Oboje budou o něco lepší než ty, které jsou dostupné u nás, ale pokud vám nebude líto peněz, ochutnávejte i u nás, ačkoliv cena zde na Sri Lance není až tak nízká jako v latinské Americe, odkud pocházejí a stojí v řádech korun za kus. Z dalších ovocí samozřejmě velmi dobré ananasy, kokosové ořechy, karambolu vše v zásadě v obdobné kvalitě jako u nás a pak u nás nedostupné anona ostnitá (muricata) se svými velkými plody, ale jejich chuť není tak fantastická jako výše uvedená squamosa nebo dobře vyzrálá cherimoia, která je zde také prodávána. A v našich podmínkách se nevyskytující jednak woodapplese skutečně tvrdou skořápkou a zapota připomínající menší bramboru. Dále také různé melouny, ale neměl jsem možnost posoudit, jakou chuť mají v tropech. Jackfruit (největší ovoce světa, které dosahuje hmotnosti v desítkách kilogramů) bylo k dostání pouze jako nezralé, kdy se smaží a peče a používá se jako zelenina, zatímco jako ovoce až v době zralosti. Závěrem DSC_0466[1]bych ovoce rozdělil na to, které je i v našich podmínkách dostupné v podobné kvalitě: ananas, banány, mučenky, rajčenky, pomeranče (které jsou lepší než ty tropické), mangostan, rambutan a jemu příbuzné longan a litchi. Kterým se naopak vyhněte je guajava, většinou mango, anona cherimoia (dejte si pozor na kvalitu, lze i u nás nakoupit dobré plody, vyhněte se zašedlým/zahnědlým plodům a preferujte měkké plody), papája (obvykle bez chuti). A Na závěr zalituji, sezóna durianu bude až za pár měsíců. A věřte, že se jedná o ovoce, které asi tak polovina obyvatel ostrova miluje, až snad zbožňuje a druhé nechává zcela klidnými až snad na poznámku a zápachu a vtipům, jak někoho znají, kdo potají vezl plod veřejnou dopravou. Tak přeji mnoho pěkně vyzrálého a čerstvého ovoce a těším se na léto s čerstvým ze zahrádek.

22.02.2015

Jiný kraj jiný tvar (Sri Lanka poprvé)

DSC_0148[1]

Palačinkové těsto s vajíčkem…

První seznámení s tímto ostrovem, který by se mohl nazývat drahokam v Indickém oceánu (ano skutečně se zde také vyskytují a těží mnohé drahokamy), bylo rychlé občerstvení, které zde označují hoppers (celkově se jedná o jídla rychlého občerstvení, která jsou také rychle připravena).

Podle tvaru nádobí jsem čekal zmenšený wok, ale když udělali palačinku v tomto tvaru, další očekávání bylo: a teď to vyplní rýží s omáčkou… Ale opět jsem se netrefil, bylo to ještě prostší: pouze na té „palačince“ udělali takové rozpláclé volské oko.  A zakusuje se palačinka bez volského oka.

Nicméně jako rychlá inspirace, když má přijít návštěva, na snack, proč ne zrovna toto. Je to jednoduché a má to punc exotiky. Sic v našich podmínkách budete muset trochu improvizovat. Možná nezískáte tak pěkný tvar…možná nebudete mít po ruce místní pálivou curry omáčku (jedna z mnoha variant, do rýže naopak používají chilli papričky osmažené s cukrem, krunýři z krevet a trochou octa).

Jedná se palačinkové těsto s méně žloutky, udělané na pánvi na velmi tenkou vrstvu, která se osmahne do konzistence krusty (částečně je děláno pod pokličkou)…

DSC_0144[1]

vylijeme pánev palačinkovým těstem a vytvoříme krustu, pro lepší propečení přikrývají pokličkou.

Vajíčka určitě taková, která mají dobrou chuť.

Ano vajíčka zde jedí také rádi… a příště něco s rýží, kterou zde pěstují v nížině.

26.01.2015

Kazachstán křižovatka chutí

DSC_0357Není větší země, která by neměla přístup k moři, nepočítáme-li Kaspické moře, zároveň je devátou největší zemí světa. Také leží stejně jako Turecko nejen v Asii, ale i malou plochou v Evropě. Svou polohou v Eurasii je velmi podobná s polohou Česka v Evropě. Je skutečnou křižovatkou a dlouhá léta byla její jižní část součástí jedné z tras hedvábné stezky. Toto zapřičinilo spolu s měnícími se impérii, která tuto oblast ovládala, od Čingischána až po carské Rusko (potažmo Sovětský svaz) jednak promíchání obyvatelstva, náboženství, ale také mělo zásadní vliv na kuchyni. Nicméně stále zásadní jsou kořeny v kočovném stylu života spjatého s pastevectvím a životem v sedle koně.DSC_0389

V současné kazašské kuchyni proto naleznete nejen historické vlivy, ale i nedávné v podobě boršče či používání brambor a papriky. Samozřejmě kromě klasických restaurací evropského stylu se zde můžete v ještě větším rozsahu setkat s bufety, dosti podobnými našim vietnamským bistrům se svým místním odérem z kuchyně, umělohmotnými ubrusy a dosti opotřebenými židlemi, ale také sezením přizpůsobeným zvykům z domova na polštáři na zemi. Nicméně jídlo je čerstvě připravované a obsluha je milá. V domácnosti zejména na venkově sedí stále ještě u nízkého stolku na polštářích a nejtypičtějším jídlem je místní chleba a zakysané husté mléko s velkým podílem smetany a k tomu může být například pečené maso nebo zelenina.

DSC_0422Nicméně co jsou typická jídla a jaký je jejich původ? Jedním z nich je lagman (jedná se o nudle, buď v podobě polévky nebo jídla s dušenou zeleninou s masem atp.). Původ jídla i příprava nudlí je typická pro Ujgury (národnostní menšinu žijící v jižním Kazachstánu), kteří zde také žijí a dále zasahují do oblasti západní Číny a Kyrgistánu. Nudle jsou vyrobeny jen z pšeničné mouky, vejce, vody a soli a trocha octa. A vznikají nejčastěji úchvatnou technikou tažení. Zručnost kuchařů a kuchařek je úžasná. A jídlo samo o sobě doporučuji. Při přípravě pouze počítejte s nutností nechat těsto odležet (a pokud se vám nepovede udělat strukturu, použijte mašinku na nudle nebo těsto uválejte a nakrájejte nožem na tenké nudle). Tlusté nudle propůjčují úžasnou chuť celému pokrmu. V obchodě vám doporučí nahradit je širšími italskými nudlemi, ale není to ono.DSC_0270

Dalším tradičním pokrmem jsou pilafy, zde nazývané „plov“. Vlastně další tak trochu jídlo, které při troše praxe uděláte v jednom hrnci. má trochu jinou techniku přípravy než tradiční italské rissotto, ale největším rozdílem je použitá rýže. Vždy dlouhozrnná, velmi dobře poslouží basmati, ale je jí možná vzhledem k ceně škoda. Při přípravě je na rozdíl od risotta potřeba rýži promít vodou. Jejich původ je od střední Asie až po Severní Afriku i Španělsko v různých podobách se zeleninou i masem. Zkuste i na sladko s kořeněným masem se sušenými meruňkami a dýní například. Jeho původ přichází rozhodně z oblasti Uzbekistánu a Azerbajdžánu. Nejlépe je připravit v litinovém hrnci.DSCN9484

Kromě tradičně pečeného masa v různých podobách je klasikou silný vývar ze skopového nebo hovězího masa, s bramborou, mrkví a často vylepšené paprikou. Jeho úspěch tkví v dlouhém vaření na mírném ohni, klidně i čtyři hodiny, které změní i charakter vaziv a tukových vrstev. k okoření zkuste vyměnit naši petržel za čerstvý nebo v zimě sušený kopr, list.

Jako doplněk k chlebu (zde je to lavašbych určitě doporučil různé studené saláty, které dělají nejen jako nakyselo nakládanou zeleninu, ale i v podobě mořských řas, ryb, ale například i drťky s paprikou.

DSC_0400Kromě toho se samozřejmě setkáte se šašliky či pelmeni atd., ale o tom snad někdy přiště a z jiných zemí, kde jsou také hojně k dostání.

Závěrem: je škoda, že alespoň některé vietnamské bufety nejsou v podobě podobných středoasijských.DSC_0341

08.01.2015

Oděsa – ukrajinská tržnice v. 2013

Zrovna včera jsem se setkal s hrozně sympatickou paní, která má autobusovou dopravu z Prahy do Oděsy a tak první tržnice, kterou zde popíšu, bude právě ta z Oděsy i jako taková upoutávka, že aktuálně se v tomto městě nic nebezpečného neděje a život, ač s obavou co bude v budoucnu, běží dále.

Nakládaná zelenina na 100+1 způsob

Nakládaná zelenina na 100+1 způsob

Tržnice má všechny atributy, které jsem v těchto končinách shlédl, to znamená, že je někde v centrální části města, ale nikoliv historickém centru (vždy dostupné autobusem či přímo na u autobusového nádraží). Naleznete zde kromě jídla také oblečení atp., nicméně trochu to připomíná naše vietnamské tržnice, jak kvalitou, tak vzezřením. Jedná se o zastřešenou část, která trochu působí nečistě, ale je to hlavně zašlost než nečistota.

Jako obvykle v takových tržnicích naleznete zde vše, co potřebujete do kuchyně. Vždy je zajímavé se setkat, v samostatné hale, s mléčnými produkty a vejci, kde narazíte na prodej másla na váhu, smetany na objem a různé sýry či brynzu a vajíčka ve všech velikostech a vždy má prodavačka nějaké rozklepnuté, abyste mohli posoudit kvalitu (barvu žloutku, je krásné, že nepoužívají snad ještě triky s krmivem, kterým lze také ovlivnit barvu žloutku)…Vše čerstvé ač mám vždy takové pochybnosti, zda-li je vše hygienicky v pořádku,  nikdy nebyly problémy při vyzkoušení. Je to jen jiný kraj a jiné zvyky, které u nás rychle skončily v devadesátých letech. Je škoda, že prodej ze dvora není zcela obvyklý jako třeba ve Francii. Uzeniny jsou v porovnání s čerstvým masem v menšině (a ani mě nijak nezaujaly v porovnáním s jinými kraji).

Samostatnou kapitolou je v těchto regionech med. Prodávají ho přímo chovatelé včetně přidružených produktů jako je pyl, propolis, případně medovice. Nicméně cena medu není nízká. Stále je náš domácí český med za svou kvalitu levný v porovnání se světem. A toho bychom si měli vážit.

Mě samozřejmě vždy nejvíce zaujmou v těchto krajích kvalitní suché plody, byliny a ze všeho nejvíce moje láska ovoce a zelenina. Nicméně v těchto postsovětských republikách, pokud je tak můžeme někdy nazývat, jsou nejúžasnější až pitoreskní nakládané zeleniny a kyselé saláty z nich odvozených. Jejich nedílnou součástí jsou vždy jejich prodavačky, o kterých si myslím, že je i s láskou vyrábějí.

Úžasné zde byly v tomto raně podzimním čase hroznová vína a poslední broskve. Čemu jsem neodolal bylo vyzkoušet čerstvé vlašské ořechy a jako vždy rozinky z červených hroznů. Ty mají vždy jinou chuť, než ty u nás prodávané. Sortiment čerstvé zeleniny je úžasný, trochu mi chyběly ryby, ač jsme na pobřeží Černého moře.

Co zde nakoupit? Možná některé místní bylinky, sušené plody a užít si čerstvého ovoce v plné zralosti.

Džus z čerstvých granátových jablek? to je návykové, lepší jsem měl jen v Damašku

Džus z čerstvých granátových jablek? To je návykové, lepší jsem měl jen v Damašku

Prodej mléčných výrobků v postsovětských zemích

Prodej mléčných výrobků v postsovětských zemích 

Sušené plody, kupte rozinky nebo meruňky
Sušené plody, kupte rozinky nebo meruňky